Surrealismus
Surrealismus, literární a umělecké hnutí, se zrodil po 1. světové válce. André Breton definoval surrealismus v Manifestu surrealismu vydaném v roce 1924 jako „čistý psychický automatismus, kterým se navrhuje vyjádřit, ať už slovně, písemně nebo jakýmkoli jiným způsobem, skutečné fungování myšlení. Diktát myšlení bez jakékoli kontroly vykonávané rozumem, bez jakéhokoli estetického nebo morálního zaujetí“.
Někteří intelektuálové, zejména Christian Dotremont v Belgii, měli pocit, že surrealistické hnutí ustrnulo na mrtvém bodě. Po 2. světové válce založili disidenti v roce 1947 surrealisticko-revoluční hnutí.
Při prvním setkání na mezinárodní konferenci v Bruselu 29., 30. a 31. října 1947 surrealisticko-revoluční skupina v Belgii, experimentální skupina v Dánsku, surrealisticko-revoluční skupina ve Francii a skupina Ra v Československu uznaly několik bodů, zejména to, že na národní úrovni je jediným revolučním orgánem komunistická strana.
Přehlídky „Le Surréalisme révolutionnaire“ se zúčastnilo mnoho umělců, mezi nimi Oscar Dominguez, Pierre Soulages, Edouard Jaguer, René Magritte, Tristan Tzara a Raoul Hausmann.