Cz – Kvaš na papíře

Bucaille, veden absolutním odhodláním, se zaměřuje na všechny dimenze, které svět nabízí, a rozvíjí každý aspekt vesmírného programu jako moudrý školák papírovou kostku. Divák může svobodně zkoumat toto umění kované explozivními podzemními chodbami, rozprášenými jeskyněmi, loukami pokrytými polámanými květy pod oblohou posetou blesky, to vše vymetené ve víru až na samou hranici paroxysmu.

Bucaille je věštec s očima z něžného kyanitu, pro něhož vír nemá žádná tajemství. Jeho obrazy vyžadují, aby si je diváci okamžitě osvojili, pokud nemají po celý značný kus života usilovat o „poznání“, které by jim daly knihy, jež zdánlivě vše vysvětlují. Protože však tento poslední jev připomíná pomalé vypracovávání pokání, které by mohlo připomenout okamžik zapomenutého záblesku, musíme souhlasit s tím, že by bylo škoda studujícího diváka, který by pak ztratil naději na prožitek toho, co nám Bucaille tak velkoryse dává vidět. Málokterý malíř se totiž vydal tak jako on; Bucaillovo tajemství je tedy třeba hledat, aniž bychom se ztratili, v přírodě, která je zároveň tak jednoduchá a tak složitá. Mnozí z nich však ztratili svůj kroužek s klíči a zdá se, že čím dále jdeme, tím jsou klíče zlatější. To je gordický uzel, který mohou rozvázat jen lidé dobré vůle, jimž pomáhá jasnovidnost.

Bucaille zkoumá to, co nás obklopuje, orlím zrakem a transmutace, kterou této podívané vnucuje, ji přivádí do hluboké rovnováhy jakési těžké vody. Jeho umění je na samém okraji vírů jeho citlivosti a on je přijímá bez odboček. Je to jako filozofie, jako had, který se zakusuje do vlastního ocasu; je to obnova dostředivé síly v neustálém zrychlování.

Théodore KOENIG
1960

Vítejte ve světě neomezených možností, kde je cesta stejně vzrušující jako cíl a kde je každý okamžik příležitostí zanechat svou stopu na plátně existence. Jediným omezením je rozsah vaší představivosti.